100 euro za karát za opál?! Opravdu?!

Mgr. Ivanka Kusá

Neboli častá a překvapivá reakce zákazníků na dotaz ohledně ceny drahých opálů v naší nabídce.

Opály, a obecně všechny drahé kameny, mohou mít široké cenové spektrum a existuje několik faktorů, které jejich cenu ovlivňují. Stručné důvody, proč mohou být naše drahé opály dražší než ty u jiných prodejců, jsou následující:

  • námi prodávané opály se vyznačují výraznou a velmi atraktivní hrou barev,
  • jedná se o celistvé opály,
  • tyto opály prošly zkouškou času – jde o opály, které byly zpracovány před více než 7 lety (!!).

Drahý opál je jednoznačně specifický a fascinující kámen. Chcete-li se seznámit s podrobnostmi o jednotlivých bodech, pokračujte ve čtení.

To nejzákladnější na úvod: drahé opály jsou charakteristické pestrou hrou barev, která se mění při pohybování kamenem. Barvy se projevují v různých intenzitách záblesků, a čím sytější a barevnější mozaika se vytváří, tím vzácnější a cennější opál je.

Pozn.: následující dva odstavce jsou určeny především milovníkům historie. Jestliže mezi ně nepatříte, klidně je můžete přeskočit 😊.

Drahý opál byl obdivován již starými Římany. Plinius starší, římský filosof, historik a autor nejvýznamnější přírodovědné encyklopedie starého Říma dokonce opál nazýval nejcennějším ze všech drahých kamenů Impéria. I když Plinius považoval Indii za zemi původu opálů, mýlil se – jediným zdrojem opálů až do 19. století byly opálové doly v Dubníku v dnešním východním Slovensku.

Opály byly využívány do šperků v průběhu následujících staletí, patrně nejvíce žádané ale byly za královny Viktorie, která opály milovala a nosila v průběhu celé své vlády. A protože britský královský dvůr udával tón i ostatním královským dvorům, z opálu se stal jeden z nejžádanějších drahých kamenů té doby.

Další slavnou dámou s opálovými šperky byla francouzská císařovna Josefína, žena císaře Napoleona. Ten ji daroval kámen s názvem „The Burning of Troy“ (oheň trojský), podle intenzivních červených záblesků na černém pozadí. O tomto černém opálu ale není známo mnoho, ani jak k němu Napoleon přišel, ani odkud pocházel. Každopádně byl obrovský, na základě existující dokumentace se jeho velikost odhaduje na přinejmenším 700 karátů (!!). Po smrti Josefíny byl ztracen na 100 let, objevil se až těsně před první světovou válkou ve Vídni. Bohužel během druhé světové války zmizel zase, a nikdo netuší, kde je mu konec. A neexistuje ani fotografie, aby se člověk pokochal alespoň obrázkem.

Co se týká opálu jako minerálu, opálů je několik druhů. Typický opál je amorfní oxid křemičitý s proměnlivým obsahem vody, které může být až 20 %. Opál se ukládá z cirkulujících podzemních vod, přičemž může zatlačovat organické schránky a jiné zbytky (např. fosilní dřevo, hlemýždí ulity, lastury). V Austrálii byla nalezena i celá opalizovaná kostra druhohorního mořského dravého plaza pliosaura, roztomile pojmenovaná „Nessie“. Ta je k vidění v muzeu v Sydney 😊.

Základní dělení opálu je na tzv. obecné a drahé opály:

Obecné opály jsou opály, které postrádají hru barev. Mohou mít atraktivní barvu a jsou také využívány do šperků, ale záblesky duhy nečekejte. Obecný opál se skládá z kuliček oxidu křemičitého (SiO2), které jsou obaleny molekulami vody. Tyto kuličky mají různou velikost a jsou uspořádány nahodile.

Velmi krásné jsou například světle růžové a světle modré opály z Peru. Zvláštní postavení pak mají ohnivé opály, které se vyznačují sytě oranžovou až červenou barvou, slavné z mexických nalezišť. Opál může být navíc zcela bezbarvý a průhledný, a tento druh se nazývá hyalit – naleznete ho i u nás, v Doupovských Horách.

Nejběžnější jsou opály neprůhledné, v barvách bílé, nažloutlé nebo našedlé. Tyto opály někdy obsahují zajímavé keříčkovité inkluze dendritů. Dendrity označují seskupení drobných, tmavých krystalů oxidů a hydroxidů manganu a železa. Dendritické opály se označují i jako je mechové nebo keříčkové.

Červeno-hnědé opály, známé jako masové, protože barva skutečně připomíná barvu masa, jsou k dostání ze Slovenska. Z východního Slovenska pocházejí rovněž nádherná opalizovaná zkamenělá dřeva. V České republice se opály vyskytují především v jižních Čechách, v okolí Křemže (bílé s dendrity, vzácněji světle zelené), a na Moravě, na lokalitě Strážek (bílé, našedlé, někdy až žluté).

Ale zpátky ke hře barev a drahým opálům 😊.

Drahý opál se také skládá z nepatrných kuliček oxidu křemičitého, obalených molekulami vody. Na rozdíl od obecného opálu jsou ale kuličky SiO2 jednotné velikosti a pravidelně uspořádány do trojrozměrné (3D) mřížky. Jak světlo prochází do drahého opálu, dochází díky této struktuře k ohýbání a rozkladu světla do jednotlivých barev spektra – a vzniká hra barev* (v angličtině termín play-of-colour).

Velikost kuliček je dalším důležitým faktorem, menší kuličky způsobují modrou barvu, větší oranžovou a červenou. Pro zájemce o konkrétní rozměry: jejich velikost se pohybuje mezi 150 a 350 nanometry (1 nm = 1 miliardtina metru!).

Nyní, když jsme si vysvětlili základní členění a strukturu opálů, můžeme si vysvětlit i značnou cenovou variabilitu drahých opálů. Jejich cenu určují především tyto faktory:

  1. Druh drahého opálu – ano, drahé opály se dále dělí na různé typy.

V australské opálové Mekce rozlišují opál černý (resp. černý a tmavý), světlý opál a boulder opál.

Černý/tmavý opál má černou/tmavou základní hmotu vlivem přimíšení jemných částeček sulfidů uhlíku a železa. Na černém/tmavém pozadí vynikne hra barev mnohem lépe než na pozadí světlém, proto černé opály patří mezi ty nejcennější.

Bílý (světlý) opál je nejběžnější mezi drahými opály a může být průsvitný až opakní (neprůhledný). Pokud má světlý opál šedý nádech, hra barev bývá výraznější a cena obvykle vyšší.

Opál může být i zcela průhledný a bez jakéhokoliv zabarvení. V takovém případě vyniká jeho hra barev obzvláště výrazně. Tento typ opálu, označovaný jako „crystal“, je velmi vzácný a dosahuje vysokých cen.

Boulder opál označuje železité pískovce prostoupené drahým opálem, které tvoří různé žilky a rozmanité, atraktivní vzory. Boulder opály jsou tedy v podstatě kusy horniny a vyskytují se výhradně v Austrálii. Mohou opět dosahovat značných cen (drahé opály pravděpodobně nejsou nikde ceněné tak vysoce jako v samotné Austrálii 😊).

  • Charakter hry barev.

Hra barev u opálů by měla být co nejvýraznější, s vysokým leskem (brilancí). Některé opály mají hru barev poněkud „mdlou“. To je dáno tím, že i když kuličky SiO2 v jejich struktuře nejsou uspořádány náhodně jako u obecného opálu, pravidelnou 3D mřížku netvoří. Tato nízká brilance výrazně snižuje cenu drahého opálu.

Červené záblesky jsou vzácnější a pokud se objeví nebo dokonce dominují, cena opálu je obvykle vyšší než u modrých a zelených záblesků. To platí zejména u tmavších opálů. Na druhou stranu, modro-zelený opál s vysokou brilancí bude mít vyšší hodnotu než opál s červenými záblesky, ale mdlou hrou barev.

Dále se vysoce cení, když jsou záblesky barev uspořádány do určitého vzoru nebo tvoří zajímavý obrazec. Záblesky mohou být uspořádány do vzoru malých teček – „pinfire“ nebo tvořit čáry, pruhy, připomínat skládačku puzzle, čínské znaky atd.

  • Jestli se jedná o celistvý opál (neboli „solid“ z angličtiny) nebo kompozitní (složený) opál.

Na mysli máme tzv. dublety a triplety, kdy, jak název napovídá, kámen je složen ze dvou nebo třech částí. Zda takový kámen považovat ještě za druh opálu, nebo už za imitaci, nechám na vás.

Dubleta je v podstatě tenký plátek světlého opálu přilepený na tmavé podložce, zatímco u triplety je dále přidána skleněná vrstva na povrch kamene, která ho chrání. Při pohledu ze strany jsou jednotlivé vrstvy jasně viditelné. Horší situace nastává v případě, že je kámen již zasazený ve šperku.

Při koupi opálového šperku se proto vždy informujte, zda kupuje opál jako takový nebo opálovou dubletu/tripletu. Netřeba zdůrazňovat, že cena dublet a triplet je samozřejmě výrazně nižší než u celistvého opálu.

  • Odolnost opálu.

Opály, kvůli proměnlivému obsahu vody ve své struktuře, nemusí být stabilní a mohou „vysychat“. Vysychání (dehydratace) znamená, že opál může být náchylný k praskání, může se mléčně zakalovat a ztrácet svou hru barev. Tento proces obvykle trvá několik let, ale existují i opály, které mohou začít degradovat již během několika měsíců. V takovém případě vás může nemile překvapit, jaký kámen jste si vlastně pořídili.

Předejít vysychání opálů se nedá, a bohužel většina vytěžených opálů je nestabilních. Jediným pomocníkem je lampa – opál se umístí pod výkonnou lampu a čeká se, co se bude dít – a čas. Jestliže máte opál již několik let beze změny, je velká pravděpodobnost, že vám opál vydrží i nadále.

Etiopské opály mají vyšší obsah vody a jsou méně stabilní. To je hlavní důvod, proč jsou etiopské opály levnější než australské. Některé etiopské opály jsou dokonce hydrofány, což je typ opálu, který na vzduchu ztrácí podstatnou část obsahu vody, a tím i původní hru barev. Pokud hydrofán ponoříte do vody, může opět získat svojí původní podobu. To znamená, že je potřeba opál skladovat ve skleničce s vodou.

Nejčastěji prodávané opály na našem trhu jsou právě etiopské, a to je kámen úrazu – opál je sice krásný, a cena může být velmi příjemná (v řádech stokorun), ale de facto kupujete zajíce v pytli, na což vás obchodník obvykle neupozorní.

  • Lokalita drahého opálu.

Nejslavnější a největší ložiska opálů se nacházejí bez diskuze v Austrálii. Drahý opál je dokonce australským národním kamenem, a při cestě do Austrálie je volba suvenýru jasná.

Australská naleziště byla objevena na konci 19. století a opály byly brzy představeny na trzích Evropy i Spojených států. Až do nedávné doby tvořily australské drahé opály 95 % veškerých drahých opálů na světě. Opály se vyskytují v australských státech Queensland, New South Wales (NSW) a South Australia podél pobřeží toho, co bylo kdysi dávným vnitrozemským mořem. Ložiska jako White Cliffs, Lighting Ridge (NSW) a Coober Pedy v Jižní Austrálii jsou legendární názvy. Boulder opály se vyskytují pouze v Queenslandu.

Všechny opálové lokality se nacházejí v australském „outbacku“, což znamená daleko od civilizace a v podmínkách extrémně vysokých teplot. Například v Coober Pedy těžaři opálů žili v podzemí, v těch místech dolu, kde byl opál již vytěžen, aby unikli drsným podmínkám na povrchu. Nyní je to turistická atrakce, kde je možné přespat, podobně jako v hotelu.

Dalším významným producentem drahého opálu je Etiopie, provincie Welo na severu země a oblast Shewa v centrální části. Oblast Welo poskytuje vyšší kvalitu, opály nejsou tolik náchylné k praskání a vysychání.

Opály z Wela byly objeveny v roce 2008, a jejich cena je v porovnání s australskými určitě příjemnější.

Ať již máte doma drahý opál odkudkoliv, jedná se o delikátní kámen. Na závěr bych proto ráda uvedla několik doporučení, jak s opály/opálovými šperky zacházet:

  • Tvrdost opálu může být v rozmezí 5 až 6.5 na Mohsově stupnici tvrdosti. U australských opálů je uváděna typická tvrdost 6 až 7. Ačkoliv platí, že všechny šperky by měly být skladovány odděleně od ostatních, u opálů to platí obzvlášť, abyste předešli jejich poškrábání.
  • Opály, a zejména kompozitní dublety a triplety, je třeba chránit před nárazy. Například při dopadu na tvrdý povrch mohou prasknout.
  • Určitě uděláte dobře, když ke svému opálu během jeho skladování přidáte kousek namočené látky nebo vaty a umístíte je do plastového uzavíratelného pytlíku, aby opál nevysychal.
  • Opálům nesvědčí ani vysoké, ani nízké teploty. Určitě je nenechávejte vystavené na přímém slunci ani s nimi nesahejte do mrazáku či trouby (ostatně to platí pro všechny drahé kameny).
  • Dávejte pozor na parfémy, kosmetiku a nikdy s opály neuklízejte.
  • Dávejte pozor i na sprchování, mytí rukou a podobně – dublety a triplety se mohou rozlepit. Solid opál by měl být v pohodě.

* A na úplný závěr ještě puntičkářská poznámka: Termín „hra barev“ je velmi často zaměňován s termínem „opalizace“. De facto většina zdrojů používá tyto termíny jako synonyma. Nicméně termín opalizace nemá s hrou barev nic společného, protože opalizace označuje perleťový třpyt na povrchu například běžného opálu nebo opálového skla.