Populární kategorie
- Novinky
- Doporučujeme
- Pro investory
Populární druhy kamenů
Další kategorie
Přesně tak, není!
Jejich jména totiž pocházejí z latinského slova „ruber“, což znamená červený, a právě tento společný základ často vede zákazníky k mylnému dojmu, že rubíny a rubelity jsou stejný druh drahého kamene. Je však důležité mít na paměti, že zatímco barva těchto kamenů může být velmi podobná a jejich názvy mohou znít téměř identicky, ve skutečnosti se jedná o zcela odlišné minerály s odlišným chemickým složením, vlastnostmi, původem a především cenou.
Abychom v tom udělali jasno, pojďme si rubín a rubelit blíže představit.
Rubín byl vždy považován za jeden z nejcennějších drahých kamenů. V Indii byly rubíny používány jako talismany již před více než 2000 lety, přičemž rubín tam byl nazýván králem všech drahých kamenů. Rubín je několikrát zmíněn v Bibli, obdivován byl ve starověkém Řecku a Římě a stal se jedním z nejvyhledávanějších klenotů evropských královských rodin a vyšších tříd. I dnes je rubín považován za jeden z nejprestižnějších kamenů, které lze vlastnit.
Co ale dělá rubín tak ceněným drahým kamenem? Existuje hned několik důvodů:
Rubín je mineralogicky korund, tedy jednoduchý oxid hlinitý (Al₂O₃), a jeho charakteristická červená barva je způsobena příměsí chromu. Barvící prvek chrom může být také zodpovědný za červenou fluorescenci*, která zesiluje základní červený odstín rubínu a výrazně zvyšuje jeho atraktivitu.
Barva je jedním z klíčových faktorů, které ovlivňují cenu rubínu. Na trhu se lze setkat s různými označeními odstínů červené, jako například „crimson“ (šarlatová), karmínová, „scarlet“ (jasně červená), „vermillion“ (jasně červená barva s nádechem do oranžova). Rubín může obsahovat i více růžových nebo fialových tónů, poté bude jeho cena poněkud nižší než v případě červených kamenů.
Horniny, ve kterých se vyskytují kvalitní rubíny jsou zejména mramory. To je dáno nízkým obsahem železa v hornině, a tedy i v samotném kameni. Železo v rubínu způsobuje tmavší barvu a potlačuje žádanou červenou fluorescenci.
Čistota kamene je neméně důležitá, rubíny bývají často inkludované, což snižuje jejich hodnotu. Na druhou stranu, tyto inkluze nám mohou pomoci určit přírodní původ kamene a odhalit, zda byl upravován. Nejčastějšími inkluzemi jsou tenké jehličky rutilu, a pokud jich je dostatečné množství a jsou správně orientované, mohou způsobit efekt hvězdy, známý jako asterismus. Stejně jako u safírů jsou asterické rubíny nesmírně žádané a přitahují obdivovatele z celého světa.
Velikost kamene je dalším klíčovým faktorem ovlivňujícím cenu, ostatně jako u všech drahých kamenů. U rubínu však platí, že zejména ve velikostech nad 3 karáty jsou mnohem vzácnější a cennější než diamanty srovnatelné velikosti. Zatímco pořízení kvalitního bílého diamantu nad 3 karáty není pro bohatší zájemce problém, u rubínu jde o zcela jiný příběh. Větší kvalitní rubíny jsou skutečnou raritou. Pro představu, v roce 2015 byl vydražen neupravovaný barmský rubín o váze přes 15,4 karátu za 18 milionů dolarů, což znamená neuvěřitelných 1,2 milionu dolarů za každý karát (!!).
Opět platí obecné pravidlo jako u všech drahých kamenů, že neupravované rubíny (tak, jak je stvořila matka příroda) jsou výrazně cennější než ty, které prošly úpravami. Zatímco tepelné žíhání ke zlepšení barvy, čistoty, popř. obojího je běžné a na trhu akceptované, některé rubíny mohou být upravovány i barvením, difúzí, nebo dokonce vyplněním prasklin sklem v případě méně kvalitního materiálu. Takové úpravy nemusí být stabilní (např. rubíny vyplněné sklem jsou náchylnější k poškození) a výrazně snižují hodnotu kamene.
Je proto důležité se vždy ptát, jestli a jaké úpravy kámen prodělal, a nakupovat z důvěryhodného zdroje, který vám nic takového nebude tajit.
V neposlední řadě je u rubínů ceněna lokalita, zejména pokud se jedná o kameny z Myanmaru (Barmy) se svými nalezišti Mogok a Mong Hsu. Konkrétně rubíny z legendární oblasti Mogok patří mezi naprostou světovou špičku, s barvou popisovanou jako holubí krev: intenzivní, zářivá červená (crimson red) s nádechem fialové.
Kromě této jedinečné barvy vykazují rubíny z Mogoku také silnou červenou fluorescenci, a ty nejlepší kameny obsahují i malou příměs rutilového „hedvábí“**, které rozptyluje světlo. Tato kombinace faktorů způsobuje, že kameny doslova září intenzivní červenou barvou.
Před 15 lety byly v Mosambiku objeveny rubíny v široké škále odstínů červené – od růžovo-červené, přes intenzivní červenou až po tmavě červenou, která připomíná spíše granáty – a to s velmi vysokou čistotou. Tyto mosambické rubíny se dnes řadí mezi nejžádanější na světě, spolu s rubíny z Myanmaru. Navíc mohou dosahovat i značných karátových hmotností.
Mezi přední producenty v průběhu minulého století patřily také Thajsko a Kambodža, s kameny spíše tmavší barvy a často mělkým výbrusem. Ložiska zde jsou však téměř vytěžena. Hlavní město Thajska, Bangkok, nicméně nadále zůstává hlavním světovým centrem pro zpracování rubínů (a safírů, popř. obecně jakýchkoliv barevných drahých kamenů), pro obchodování s nimi a v současnosti i pro výrobu šperků a edukaci. Jiným významným thajským centrem pro zpracování a obchod s korundy je město Chantaburi.
Naopak, jako budoucí lokalita rubínů se uvádí Grónsko, kde se nacházejí nejstarší rubíny na Zemi, a tyto kameny mají vysokou kvalitu.
Nyní si povíme něco o rubelitu – o drahém kameni, který září odstíny sytě růžové až po hlubokou karmínovou a je jedním z nejkrásnějších zástupců rodiny turmalínů.
Turmalín, na rozdíl od korundu (rubínu), je minerál s poměrně pestrým chemickým složením, několika podskupinami a různými barevnými varietami. Tento borosilikát bohatý na hliník tvoří krystaly, které mohou dosahovat až do několika metrů (!). Turmalín je rozšířený minerál, nejběžnějším zástupcem rodiny turmalínu je černý skoryl.
Zvláštností některých turmalínů je jejich zonální zbarvení, kdy se v rámci jednoho krystalu objevuje více barev. Tyto barvy se mohou střídat ve směru vertikálním, což je typické pro dnes velmi oblíbené „bi-colour“ turmalíny, ale také horizontálním. Právě horizontální zonalita je charakteristická pro populární „watermelon“ (melounový) turmalín, který dostal své jméno podle vzhledu: červený střed obklopený zeleným okrajem.
Ale zpět k rubelitu. Rubelit je červená varieta turmalínů s obsahem lithia, které nesou název elbaity podle ostrova Elba, kde byly v roce 1913 poprvé popsány. Červená barva je způsobena příměsí manganu, nebo také manganu v kombinaci se železem. Obecně turmalín, jako nový minerální druh, byl objeven pro Evropu až na začátku 18. století.
Historie rubelitu je tedy ve srovnání s rubínem neporovnatelně kratší. Nicméně to neznamená, že bychom se s turmalíny – rubelity nemohli setkat i ve špercích z dřívější doby. V minulosti, před nástupem moderní vědy, byly totiž červené drahé kameny (granáty, spinely, rubelity) často mylně považovány za rubíny.
Nejznámějším takovým rubelitem je pravděpodobně „Caesar’s Ruby“ z Diamantového fondu v Moskevském státním muzeu. Tento malinově zbarvený kámen, připomínající hrozen vinné révy a vážící úctyhodných 255,75 karátů, byl dle legendy dar královny Kleopatry Caesarovi. Nicméně jedná se pouze o legendu, ve skutečnosti je původ tohoto kamene neznámý.
Do Ruska se dostal přes švédského krále, který ho daroval carevně Kateřině Veliké roku 1777. Teprve ve 20. století bylo zjištěno, že se ve skutečnosti jedná o rubelit pocházející z Myanmaru (Barmy). Dále není bez zajímavosti, že tento kámen byl ve sbírkách císaře Rudolfa II. v Praze, a byl nám ukraden švédskými vojsky během třicetileté války, ostatně jako vše, co Švédi našli a mohli odnést.
Podrobným gemologickým průzkumem naší Svatováclavské koruny, provedeným v roce 1998, bylo zjištěno, že také její největší „rubín“, umístěný uprostřed přední strany koruny, je ve skutečnosti rubelit. Tento kámen byl dokonce popisován jako největší rubín na světě zasazený do šperku. Jeho původ je rovněž neznámý, ale v době Karla IV., který nechal kámen do koruny osadit, musela být jeho cena přímo astronomická.
I vlastnosti rubelitu se výrazně liší od vlastností rubínu. Na Mohsově stupnici tvrdosti dosahuje rubelit hodnoty 7 až 7,5, což znamená, že je vhodný do šperku, ale je o poznání měkčí než rubín, a tedy náchylnější k poškození. Zatímco rubín je díky své tvrdosti ideální i pro zásnubní prsteny, které jsou určeny pro každodenní nošení, prsten s rubelitem je lepší volbou pro příležitostné nošení nebo speciální události.
Barva rubelitu je sytě růžová až červená, avšak na rozdíl od rubínu může vykazovat silný pleochroismus – při pohledu do tabulky, v závislosti na úhlu pohledu, je možno vidět různé odstíny barvy. Rubelit také postrádá fluorescenci a uzavírá jiné druhy inkluzí než rubín.
Nejdůležitějším faktorem však zůstává, jak již bylo zmíněno, četnost výskytu těchto drahých kamenů.
Rubín, zejména vysoké kvality, je extrémně vzácný kámen, čemuž odpovídá i jeho cena.
Rubelity pocházejí z hornin nazývaných lithné pegmatity. Tyto hrubozrnné magmatické horniny se nalézají v mnoha zemích světa a krásná rubelitová surovina vhodná ke broušení pochází zejména z Brazílie, Mosambiku, Nigérie a Demokratická republiky Kongo.
Rubelity dostatečné kvality k fasetovému broušení se daly nalézt dokonce i u nás v České republice na lokalitě v okolí obcí Pikárec a Řečice u Nového Města na Moravě!
Ačkoli cena rubelitů a obecně turmalínů v posledních letech výrazně vzrostla a tyto kameny si získávají stále větší popularitu, srovnávat s rubíny je zkrátka nelze.
Rubín zůstává symbolem nadčasové elegance, prestiže a odolnosti; rubelit je moderní volbou pro ty, kdo hledají jedinečnou krásu, aniž by bylo nutné zruinovat bankovní účet.
* Fluorescence je viditelné světlo, které některé drahé kameny vyzařují, když jsou vystaveny neviditelným ultrafialovým (UV) paprskům. Fluorescence může mít různé barvy. Konkrétně rubíny mají díky obsahu chromu fluorescenci červenou, která zintenzivňuje červenou barvu kamene. A protože UV paprsky jsou součástí denního světla, u rubínů se jedná o žádoucí jev, který zvyšuje atraktivitu kamene.
* z anglického „silk„, drobné jehličkovité inkluze minerálu rutilu, které vytvářejí hedvábný efekt uvnitř kamene.
