Historie
Sinhalit byl poprvé popsán v roce 1952 na Srí Lance, ale po dlouhou dobu byl zaměňován za olivín. Teprve díky podrobným chemickým analýzám bylo zjištěno, že se jedná o zcela nový minerál. Srí Lanka, která je historicky bohatá na naleziště drahých kamenů, byla prvním a dlouho jediným zdrojem sinhalitu. Právě kvůli tomuto objevu dostal sinhalit svůj název, který připomíná jeho původ.
Srí Lanka je známá svou bohatou historií v oblasti těžby drahých kamenů, jelikož zde těžaři po staletí nacházeli safíry, rubíny, měsíční kameny a další vzácné minerály. Objev sinhalitu přidal další vrstvu k bohaté drahokamové tradici tohoto regionu.
Vlastnosti
Sinhalit má několik výrazných vlastností, které jej odlišují od jiných drahých kamenů. Jeho chemický vzorec je MgAl(BO₄) a krystaluje v orthorombickém systému. Jeho tvrdost se podle Mohsovy stupnice pohybuje mezi 6,5 až 7,5 a jeho index lomu světla je 1,665 až 1,715. Sinhalit může být průhledný až průsvitný, přičemž průhledné vzorky jsou ceněny nejvíce. Barva sinhalitu je způsobena stopami železa a dalších příměsí. Ve své čisté podobě by byl bezbarvý, ale přítomnost těchto prvků způsobuje hnědé a zelené odstíny.
Sinhalit je borosilikát typický pro pegmatitové žíly, kde se vyskytuje spolu s turmalíny, beryly či zirkony. Dále se lze se sinhalitem setkat v hydrotermálním procesu, při kterém se teplé roztoky bohaté na bór a jiné prvky ukládají v dutinách hornin. Sinhalit se také může vyskytovat v metamorfovaných vápencích a dolomitech, kde vzniká za působení tepla a tlaků, které přeměňují původní minerály na nové formy.
Výskyt
Vzhledem k tomu, že sinhalit je vzácný minerál, jsou jeho naleziště omezena na několik lokalit, přičemž Srí Lanka (oblast Ratnapura) je historicky nejdůležitějším zdrojem tohoto minerálu. Dále se s ním můžeme setkat v oblasti Mogoku v Myanmaru. Menší a nepříliš pěkné kusy byly nalezeny též v Tanzanii.
Imitace
Sinhalit je občas zaměňován za olivín.
Syntetická výroba
Sinhalit není synteticky vyráběn.